Aby vědci zjistili, jak může stravování ovlivnit spojitost mezi solí a krevním tlakem, analyzovali údaje o stravování získané od 4680 dospělých osob středního věku a určili množství 80 výživových látek ve stravě každého člověka. Kromě draslíku žádná z těchto živin neměla vliv na snížení průměrné vysoké hodnoty krevního tlaku měřeného v průběhu 24 hodin u osob konzumujících velké množství sodíku, jak vědci uvedli ve zprávě pro odborný časopis Hypertension.
„To je velmi důležité, protože tento poznatek naznačuje, že přílišný příjem soli a její nepříznivé účinky na krevní tlak nelze vyřešit zvýšením příjmu jiné živiny,“ říká hlavní autor studie doktor Jeremiah Stamler z Feinbergovy lékařské fakulty na Severozápadní chicagské univerzitě. „Řešením je pouze snížení příjmu soli,“ doplňuje Stamler. „To je ovšem velmi obtížné, protože v důsledku komerčního zpracování potravin se sůl vyskytuje téměř ve všem, co jíme.“
Pro snížení rizika srdečních onemocnění u dospělích lidí se doporučuje konzumovat méně než čajovou lžičku soli denně.
Chronické zvýšení vysokého tlaku je spojeno s vyšším rizikem srdečních chorob, srdeční příhody, mrtvice a selhání srdce. V rámci snížení rizika srdečních onemocnění by dospělí měli snížit příjem sodíku na méně než 2 gramy denně, což podle údajů Světové zdravotnické organizace přibližně odpovídá jedné polovině čajové lžičky soli. Sodík se nevyskytuje pouze v soli, ale také v různých potravinách včetně chleba, mléka, vajec, masa a mořských plodů a dále ve zpracovaných potravinách, jako jsou polévky, preclíky, popcorn, sójová omáčka nebo bujonové kostky. Nadměrné množství sodíku v krevním oběhu může stahovat vodu do cév. V důsledku toho dochází ke zvýšení množství tekutiny, kterou musí srdce přečerpat, a to se následně projeví zvýšeným tlakem. Přebytečný sodík může z těla pomoci odstranit právě draslík.
Studie potvrdila spojistost mezi množstvím sodíku v moči a vysokým krevním tlakem bez ohledu na pohlaví a napříč zkoumanými věkovými skupinami.
V aktuální studii vědci zkoumali údaje o množství sodíku a draslíku v moči a o krevním tlaku, výšce, hmotnosti a stravovacích návycích u dospělých osob mezi 40 a 59 lety v Japonsku, Číně, Velké Británii a USA. Vyšší hladina sodíku je spojována s vyšším krevním tlakem u mužů i žen ve všech věkových kategoriích účastníků studie bez ohledu na jejich rasu, etnikum nebo socioekonomický status. Spojení mezi sodíkem a krevním tlakem bylo podobně vysoké u lidí s běžnou váhou i u obézních jedinců, u lidí s nadváhou pak bylo o něco slabší než u těch, co přímo trpěli obezitou.
Výzkum také zjistil, že draslík snižuje vliv přijaté soli na tlak pouze u osob, které měly nízké hladiny sodíku v moči. Studie nebyla řízeným experimentem navrženým tak, aby prokázala, zda a jak sůl či další živiny přijaté v potravě mohou přímo ovlivnit krevní tlak. Dalším omezením bylo to, že průzkum použitý k vyhodnocení stravovacích návyků účastníků studie mohl být pouze nespolehlivým nástinem toho, co lidé skutečně jedí.
Přesto poskytují výsledky studie určité důkazy o tom, že při udržování správného tlaku je třeba brát v potaz příjem soli, řekla k tomu Cheryl Andersonová, vědkyně z lékařské fakulty Kalifornské univerzity, která se ve studii neangažovala.
„Přestože může draslík pomoci snížit vliv sodíku na zvyšování tlaku, není jeho příjem povolenkou ke konzumaci slaných jídel,“ uvádí Andersonová ve své zprávě.
