Změna ve stravování by měla být tím prvním, co dospělý člověk při zvýšeném riziku vzniku vysokého krevního tlaku udělá
Spoluautor studie Stephen Juraschek, který pracuje na Lékařské univerzitě Johnse Hopkinse, společně se svými kolegy uvádí, že podle jejich zjištění by měla být změna ve stravování tím prvním, co dospělý člověk při zvýšeném riziku vzniku vysokého krevního tlaku udělá.
Krevní tlak je tlak, kterým krev působí na stěny arterií. Měří se v milimetrech rtuti (mm Hg) a zjišťují se při tom dva údaje – systolický tlak (horní naměřené číslo) a diastolický tlak (dolní naměřené číslo). Systolický tlak představuje sílu, jakou krev tlačí na stěny arterie v okamžiku srdeční ozvy a diastolický tlak je tlak krve mezi jednotlivými ozvami. Vysoký krevní tlak se je stav, kdy je tato síla příliš vysoká. Pokud není vysoký krevní tlak léčen, zvyšuje se riziko srdečních chorob, infarktu a mrtvice.
Změny v životním stylu, jako například více cvičení a zdravější stravování, se považují za klíč ke snížení krevního tlaku. Některým pacientům se ale navíc předepisují léky. Nová studie ovšem naznačuje, že dieta DASH v kombinaci s nízkým příjmem soli může u některých dospělých eliminovat potřebu užívání léků.
Systolický krevní tlak a stravování
Studie se zúčastnilo 412 dospělých jedinců ve věku od 23 do 76 let. Všichni účastníci studie měli na jejím začátku systolický krevní tlak 120−159 mmHg a diastolický tlak 80−95 mmHg. Nikdo z nich neužíval léky na vysoký tlak. Na základě hodnot systolického krevního tlaku byli účastníci rozděleni do čtyř skupin:
- 120– 129 mmHg,
- 130–139 mmHg,
- 140–149 mmHg a
- 150 mmHg a více.
Systolický tlak v hodnotách 130−139 mmHg nebo diastolický tlak v hodnotách 80−89 mmHg je označován za 1. stadium hypertenze, systolický tlak 140 mmHg a vyšší a diastolický tlak 90 mmHg a vyšší se pak označuje jako 2. stadium hypertenze. Na dobu 12 týdnů byli účastníci studie náhodně zařazeni do skupiny s dietou DASH a do skupiny s kontrolní dietou, kterou lze považovat za standardní západní způsob stravování.
Co je DASH dieta?
Dieta DASH představuje stravovací plán obsahující ovoce, zeleninu, celozrnné výrobky, ořechy, fazole, ryby, drůbež a mléčné výrobky s nízkým nebo nulovým obsahem tuku. Při této dietě je omezen příjem potravin s vysokým obsahem nasycených tuků a cukru.
Kromě toho autoři studie určili, kolik sodíku mohou účastníci studie v jejím průběhu přijímat. Jedné ze skupin bylo povoleno 50 milimolů denně (nízký příjem), další skupině 100 milimolů (střední příjem) a poslední skupině 150 milimolů (vysoký příjem). Pro orientaci 100 milimolů sodíku denně odpovídá 2300 mg sodíku neboli jedné čajové lžičce soli. To je podle aktuálních doporučení maximální doporučený příjem sodíku.
DASH + nízký příjem sodíku = Vynikající výsledky
Tým vědců podílejících se na studii zjistil, že u jedinců, kteří měli výchozí systolický krevní tlak 150 mmHg a vyšší, se po 4 týdnech dodržování diety DASH tato hodnota v porovnání s jedinci s kontrolní dietou snížila v průměru o 11 mmHg.
Účastníci, kteří měli výchozí systolický tlak pod 130 mmHg, zaznamenali po čtyřech týdnech diety DASH jeho snížení o 4 mmHg.
Kombinace diety DASH a nízkého příjmu sodíku ovšem přinesla nejlepší výsledky.
V porovnání s účastníky na kontrolní dietě a s vysokým příjmem sodíku dosáhli jedinci s výchozím systolickým tlakem nižším než 130 mmHg dodržováním diety DASH a nízkého příjmu sodíku snížení systolického tlaku o 5 mmHg. Dospělé osoby, které měly na začátku studie systolický krevní tlak 130−139 mmHg, dosáhly dodržováním diety DASH a nízkého příjmu sodíku průměrného snížení systolického tlaku o 7 mmHg. U osob s počátečním systolickým tlakem 140−149 mmHg došlo po 4týdenním dodržování diety DASH a nízkého příjmu sodíku k poklesu o 10 mmHg.
Ovšem nejpřekvapivějších výsledků bylo dosaženo u dospělých jedinců se vstupním systolickým krevním tlakem 150 mmHg a vyšším. U těch se tato hodnota po dodržování diety DASH a nízkého příjmu sodíku v porovnání s účastníky na kontrolní dietě s vysokým příjmem sodíku snížila o 21 mmHg.
